Když je řeč o drogách, alkoholu, nebo hazardních hrách, člověku se může vybavit celá řada věcí. Od libých pocitů, kdy si například užívá  drink s přáteli až po stav, kdy se občasné popíjení rozvine třeba v závislost na alkoholu. U hazardní hry to zase může být příjemný pocit z první výhry v protikladu se spirálou proher a zadlužením. Napříč historií se člověk snažil vymyslet, jaký vlastně postoj zaujmout k látkám, které na člověka dokáží takto silně působit.

Představte si například moment, kdy se ocitnete v kasinu. Všechno bliká a žije, každý zvuk automatu zní, že je člověk jen jedno protočení před výhrou. Každá sázka je možností pro změnu v životě - ovšem někdy až existenční. Co kdyby bylo ovšem možné hrát hazardní hry s takovou bezpečnostní sítí? Co kdybychom mohli riskovat moudře?

Vítejte ve světě, kde existuje strategie Harm reduction (HR), v češtině také strategie minimalizace rizik. Pro přiblížení pojmu (HR): jedná se o sadu opatření, která umožňují naplno prožít potenciálně hazardní aktivitu bez zbytečných rizik, která se s ní pojí. Představte si například, že si díky němu už dnes můžete před každou hrou můžete nastavit, kolik chcete maximálně prohrát.

V rámci Harm reduction je ale možné mluvit nejen o finanční ochraně. Co kdyby byly hry navrženy tak, abyste nemohli hrát nepřetržitě hodiny a hodiny? Co kdyby každá platforma měla vestavěný systém, který by vás po určité době hraní upozornil, že je čas udělat pauzu, věnovat se jiné aktivitě, nechat mozek odpočinout? I to je realita v mnoha zemích, kde moderní technologie a státní regulace spolupracují na ochraně hráčů. Včetně té naší.

Na tomto základě byl u například nás a v mnoha dalších zemích (např. Německo, Nový Zéland) zaveden rejstřík osob, které jsou vyloučeny z účasti na hazardních hrách. V některých zemích volí na druhou stranu, omezování reklamy s touto tématikou. (př. Itálie).Finsko má kupříkladu státní monopol na provoz hazardních her, aby efektivněji předcházelo nekalým praktikám neoficiálních provozovatelů.

Faktem zůstává, v oblasti hazardních her by na prvním místě měla být osvěta. Pokud člověk zná rizika, která se například s hazardní hrou pojí, dokáže se zaměřit na svoje slabá místa a díky tomu se efektivně chránit. Je to vlastně podobný princip jako u bezpečnostního pásu. Dává smysl si ho před jízdou zapnout. Pokud zapnutý není, může se stát, že do cíle dorazíme v pořádku. Pokud ovšem dojde k nehodě, následky budou o to citelnější.

V neposlední řadě pak může pomoci i včasné vyhledání odborníků, pokud člověk cítí, že se mu hraní tak trochu vymyká z rukou.